Hlavička Tereza Kmochová



 
 
 
 
 

Sezona 2012/2013 - update

No, tak to už je zase hodně dlouhá doba, kdy jsem naposledy něco napsala… To to utíká..!

Celé léto a podzim jsem strávila poctivým kondičním tréninkem. Trénink někdy opravdu hodně bolel, ale zase mám nejlepší fyzickou kondici, co jsem kdy měla.

V létě jsem strávila hodně kvalitních 10 dní na francouzském ledovci Les Deux Alpes s Kačou Pauláthovou, která je jednou z nejlepších lyžařek v ČR. Každý den jsme jely aspoň 10x slalom nebo obřák v 3500 m výšce nad mořem. Odpoledne následoval kondiční trénink na suchu. Jednou nás můj táta vytáhl na celoodpolední cyklistický výlet po 10-ti ostrých jízdách ve slalomu dopoledne. S Kači jsme byly jsme opravdu hodně „nadšené“, protože před námi čekalo 20 km do kopce… Taková mini Tour de France pro unavené lyžařky. Jinak počasí nám nádherně vyšlo, každý den pista byla jak beton a slunce pálilo. Občas jsme se odpoledne opalovali u bazénu ve 30°C. Takhle má vypadat správné letní lyžování!

Na další lyžařské soustředění jsem jela až v září, na Passo dello Stelvio s českým juniorským týmem. Podmínky byly opět vynikající. Myslím, že loňský podzim měl nejlepší podmínky na ledovcích vůbec.

Na Stelviu jsem byla 2x, pak 1x na Hintertuxu a Molltalu. Molltal zrovna byl špatný, nevyšly podmínky a navíc jsem tam 2x tvrdě spadla v jeden den a měla jsem lehký otřes mozku.

Pár dní na podzimních soustředěních jsem trávila testováním obřaček s novými parametry (188cm, 30m rádius). Lyže nejsou tak špatné, jak jsme se původně obávali, ale potřebují ideální podmínky, tzn. tvrdý sníh. Na měkku a v rozbité trati jsou úplně na nic. Jinak jsou hodně náročné na fyzičku a sílu a potřebují řídit. Jinak řídí tebe a už letíš.

A už tady byl listopad – jede se na sever, do Švédska, hurá! První den dopoledne jsem začala opravdu výborně, jezdila jsem rychle ve slalomu. První jízdu odpoledne jsem chytla špicara a to zrovna bylo měkko a na kraji sjezdovky, tak mě to vyneslo ven, skoro do lesa… Nějak jsem se tam převalila a došlo mi, že mě píchá v koleni. Pomyslela jsem si: a sakra, to je v háji. Zrovna první den. Naštěstí to nic nebylo, snad jen natažená šlacha, ale 3 dny jsem nejezdila a jen to rozhýbávala na kole. Po 3 dnech následoval první ostrý trénink slalomu před závody a na ledě. Měla jsem docela respekt ke koleni, protože mě stále pobolívalo a nevěděla jsem, zda to vydrží. Díky bohu, vydrželo. První závody mi moc nevyšly, byla jsem 5. a 11.

Ve Švédsku jsme se rozhodli, že pojedeme ještě hned potom do Norska na 5 závodů. Bylo to asi špatné rozhodnutí, protože ani jeden závod mi nevyšel. Přišla na mě lyžařská krize, najednou jsem zapomněla jak lyžovat… Vůbec nevím jak a proč.  Domů jsme se vrátili úplně skleslí a se špatnou náladou. Dala jsem si pár dní volno od lyží a pak jsem jezdila volně od půlky prosince v Harrachově.

Dál na programu byly klasické prosincové závody ve slalomu na Stohu ve Špindlu (první závody série Českého poháru). První den jsem byla 5. Holt se to nepovedlo. Vynahradila jsem si to druhý den, 2. místo! Tak jsem byla hodně ráda, byla to taková satisfakce po tom měsíci trápení se.

Po „poctivých“ Vánocích – hodně jídla a pohádek  jsme odjeli do Francie na soustředění. Soustředění se protáhlo na měsíc. Každý den v lednu jsem trénovala v bránách.

Ze začátku to bylo nic moc, nemohla jsem se vůbec rozlyžovat v obřáku. Pak mi trenér postavil RYCHLÉ superG… Nejdřív jsem se dost bála, ale pak jsem se překonala, a začala jsem si to docela užívat  To mi hodně pomohlo zlomit tu krizi, která trvala od Norska. Ve Francii jsem jela i pár závodů, 2. místo na CIT GS v Les Menuires bylo docela fajn, obřák byl hodně dlouhý, 1:20 v 2500 m výšce nad mořem. Myslela jsem, že do cíle nedojedu, jak to bylo nekonečné.

Pak jsem jela na jih Francie, na 4 závody, 3x GS a 1 SL. Slalom jsem klidně mohla vyhrát, byla jsem jednou z nejrychlejších v polovině, ale bohužel jsem vypadla. Mé obřáky mají ještě nějakou rezervu, ale to snad brzy přijde!

Od 31.1. do 3.2. byly další závody série Českého poháru v Albrechticích v Jiz. horách, kde jsem si 4x stoupla na pódium (2.,3. místo v obřáku a 1. a 2. místo ve slalomu!) Byla jsem hodně ráda, že jsem konečně jela dobře, a že se mi ta dřina z Francie začíná vracet. Doufám, že mi to vydrží!

Nicméně teď mám na programu pár závodů ve Slovinsku a Německu a čeká mě příprava na I. Mistrovství světa neslyšících lyžařů, které se koná v německém Nesselwangu od 23.2. do 2.3., kde bych chtěla získat 5 medailí.
Držte mi palce! 

Adastro, moc díky za podporu, která mi umožňuje vynikající přípravu!

Tereza

 


Tereza Kmochová patička webu