Hlavička Tereza Kmochová



 
 
 
 
 

Tak, je půlka dubna a lyžařská sezona už je za námi!

Po MS neslyšících jsem jela ještě pár závodů před českým mistrovstvím (MČR), ale bohužel se mi nezadařilo tak dobře, jako na MS neslyšících. 

Nejlepším výsledkem před MČR bylo 16. místo ve slalomu na juniorském mistrovství Německa, které se konalo pár kilometrů za českými hranicemi, na Gross Arberu. Kopec je to velice těžký docela prudký a ledový, jezdí se tam i svěťáky. Konkurence byla hodně kvalitní, zúčastnily se nejlepší německé závodnice z Evropského poháru.

sně po Arberu bylo MČR ve Špindlu, začínalo se superG a superkombinací.
V superG jsem si docela věřila na medaili. Měla jsem číslo 19, ale po čísle 9 byl dlouhý start stop, protože se rozbila časomíra a musely jsme čekat cca 20 minut. Mezitím začal padat lepivý sníh, na kterém už to prostě nejelo, i kdybys měl sebelíp namazáno. V cíli jsem byla docela zklamaná a frustrovaná, protože jsem s tím nemohla vůbec nic dělat, ačkoliv jsem jela dobře a bezchybně. Skončila jsem na 12. místě a zezadu mne předjela pouze výborná Šárka Záhrobská (Strachová). Hned po superG byl slalom do superkombinace a tam jsem si řekla, že musím jet hop nebo trop, buď to vyjde anebo ne. Slalom jsem jela výborně, i s malou chybou před cílovou rovinkou. Nakonec jsem se posunula nahoru ze 12. místa na 5. místo na MČR. To mne docela potěšilo, po špatném začátku dne. 

Další den byl obří slalom, tentokrát se jel netradičně na červené sjezdovce. První kolo jsem trochu chybovala, ale ve druhém jsem zajela 4. nejlepší čas a umístila jsem se celkově na 10. místě, na MČR 7. Jely i závodnice z Argentiny a Slovenska.
Tešila jsem se na slalom, protože to letos byla má nejsilnější disciplína a jel se na Stohu, který mám naježděný z tréninků. Bohužel mi závod vůbec, ale vůbec nevyšel, neměla jsem holt svůj den. Škoda.

Na tento slalom jsem radši zapomněla a hned jsme směřovali do Koutů nad Desnou, kde se konalo finále Českého poháru. Letošní ročník ČP byl zajímavý, protože se poprvé udělovalo „prize money“. Vítěz získal 30 000 Kč, 2. místo 20 000 Kč, a 3. místo 10 000 Kč. V průběžném pořadí jsem se držela na 5. místě, protože jsem se nezúčastnila asi šesti závodů během ledna a února. Rozhodla jsem se, že se zkusím posunout aspoň na 3. místo. Začínalo se dvěma obřáky. Trať byla výborná, jelo se na ledě. I když byl konec března, byla pořádná zima a ledový vítr. Závody byly výborně zorganizované Tomášem Bankem.

V prvním závodě jsem skončila 10. a v druhém 7. V ČP jsem se posunula na 4. místo, hodně těsně za 3. místo. Přede mnou byly ještě dva slalomy, z nichž se první počítal do ČP jako poslední závod série.

První kolo jsem jela opravdu špatně, jako bez jiskry a byla jsem na 12. místě. Věděla jsem, že když zajedu výborně druhé kolo, můžu se dostat na 3. místo v ČP. Rozhodla jsem se, že pojedu na riziko, protože jsem neměla co ztratit, jen získat. Nakonec jsem se nejrychlejší jízdou posunula na celkové 3. místo! 

A největším překvapením dne bylo, že jsem se posunula na konečné 2. místo Českého poháru!!! Což jsem opravdu nečekala a potěšilo mě to!  Bylo to finále jaksepatří, protože se rozhodovalo mezi 2. a 5. místem v poháru, mohlo to dopadnout jakkoliv, a já jsem to poslední jízdou vyhrála! 

Poslední slalom. Po prvním kole jsem vedla, i když jsem jela špatně a v polovině trati mi křuplo v koleni, ale ještě jsem dojela do cíle. Naštěstí se mi nic s kolenem nestalo. Soupeřky za mnou byly časově velmi těsně. Bohužel jsem první místo neudržela a „propadla“ se na druhé místo. Bylo mi to trochu líto, protože jsem chtěla vyhrát, ale takový je sport!

Ještě jsem se rozhodla, že pojedu na 4 závody do Francie. Což nebyl moc dobrý nápad, protože v prvním slalomu v Chamrousse jsem vypadla těsně před cílem a druhý závod zrušili kvůli mlze. Pak byly ještě 2 obřáky ve Villard de Lans, ale už jsem neměla žádnou energii a dostatek síly. Radši jsme odjeli domů hned po prvním obřáku, protože jsem věděla, že ten druhý bych nebyla schopná dobře zajet.

Takový byl můj konec sezony…

Sezonu hodnotím jako docela úspěšnou, podařilo se mi splnit aspoň 3 cíle - získat všech 5 zlatých medailí na MS neslyšících, potvrdit si FIS body (ale bohužel se mi nepovedlo si je výrazně zlepšit) a umístit se na pódiu v Českém poháru. Na příští sezonu bych se chtěla kvalifikovat na Univerziádu, která bude v prosinci v Itálii, jako náhrada za zrušený Maribor. Dále bych si chtěla vylepšit FIS body a připravovat se na Deaflympiádu, která bude kdesi v Rusku v únoru 2015. Všichni jsme si mysleli, že to bude v Sochi (což by bylo nejlepší), ale prý to bude někde na Sibiři, tak to bude zajímavé 

Teď mám konečně čas se učit na zkoušky, regenerovat a pomalu se připravovat na nadcházející sezonu. S kondičním tréninkem začnu první týden v květnu. První výjezd na lyže plánuji asi v červenci, do francouzského Les Deux Alpes, opět s Kačou Pauláthovou. Potom možná pojedu na jižní polokouli (zatím nevím, jestli na východní nebo západní stranu ) na pár závodů, abych si mohla vyjet body a kvalifikovat se na univerziádu.

Tak mi zatím prosím držte palce, ať všechny zkoušky zvládnu a udělám pár krůčků k ukončení VŠ, což snad bude za pár let  a ať letní přípravu zvládnu bez zranění a do zimy naskočím zdravá a připravená!

Moc děkuji Adastře za obrovskou podporu a vstřícnost! 

Mějte se hezky a přeji hezké léto!

Tereza  


 


Tereza Kmochová patička webu